Jak jsem poprvé výletil

Jakmile začali páníčkové kmitat po bytě, házet věci do batohu, a to především ty moje, vylekal jsem se, že mě chtějí vrátit. Díkybohu jsem se zmýlil. Vyrazili jsme totiž na můj první pořádný výlet.

Cestu tramvají a vlakem jsem musel absolvovat v tašce, ze které zásadně vykukuji přes síťku a tam, kde každý čeká hlavu, zvědavce vítám ocáskem. Po vystoupení z vlaku jsem měl po luxusu, páníčci mi připnuli vodítko a šup šup po svých. Zvládl bych to s přehledem, jsem přeci už velký hafan, ale proč jim nedopřát tu starostlivost... Pravidelné osvěžení, odpočívání v tašce a v půlce cesty zastávka na jídlo a dovádění s hračkami mi rozhodně den nezkazily.

Právě v půli cesty jsem měl své další poprvé, a to vyčůrání venku. Pěkně do travičky a teda páááni, to byla úleva, to se mi to pak pěkně cupitalo. Páníčkové zírali, kolik energie ve mně ještě vězí. Než jsme došli k vlaku, stihl jsem to znovu a asi to budu dělat častěji, jelikož páníčkové div netleskali. Když jsem počůral koberec, takhle nadšení nebyli... :)