Výročí páníčků

Pro velký úspěch loňské výpravy jsme si letos dali druhý ročník Narozeninového Krumlova (slaví panička, ale zakázala mi říkat, kolik jí je :)). Tentokrát jsme to o týden posunuli a rovnou oslavili i desáté výročí toho, že jsou moji páníčkové spolu.

V oblíbeném penzionku bylo plno, tak jsme vyzkoušeli hotel s výhledem na českokrumlovský zámek. Až na to, že jsem byl nucen sprchovat si pacičky ve vaně, preferuji spíše sprchový kout, jsem byl spokojen. Potom, co si páníčkové usmysleli, že bych se neměl raději ani po spršce rochnit v bílých peřinách, jsem si uraženě hledal místo na spaní. Po chvilce jsem spatřil skoro až dokonalý kus nábytku - podle všeho noční stolek, ale já viděl perfektní pelíšek. Panička mi místečko vylepšila ještě o mojí lištičku a bylo definitivně rozhodnuto, kde si budu spokojeně lebedit.

Letos jsem si sněhu neužil, ale i tak se mi procházky moc líbily. Studený větřík čechral mou lví hřívu, bahnité stráně mi chladily namáhané tlapky a na každém rohu na mě čekaly zprávy k očmuchání. Výletění jsme střídali s návštěvami hospůdek, kde jsem byl obskakován nejen personálem, ale i ostatními návštěvníky. Jo, jsem stále ve formě, mladý, krásný a s roztomilým úsměvem, kterému nikdo neodolá. :) V jedné z hospůdek jsem dokonce dostal véélikou kostičku, kterou jsem s nadšením zblajznul.

Několikrát jsme se připletli k natáčení filmu Anděl páně 2. Jedno z natáčecích míst jsme navíc měli přímo před okny našeho pokoje, takže jsem byl svědkem i toho, jak páníčkové trapně vykukují za květináči. A nejen páníčkové, ale i zaměstnanci hotelu. :)

Byla to báječná dovolená, všichni jsme si odpočinuli a těšíme se na třetí ročník.