Ve zdraví i nemoci...

Už jsem dost velký na to, abych chápal, že můj vztah s páníčky není jednostranný.

Oni mají rádi mě a já je, takže když je panička smutná nebo nemocná, přispěchám jí zvednout náladu. Jako třeba teď. Prská, kašle, kňučí, potí se a celé dny se válí na rozloženém gauči.

Jako správný a především chytrý muž bez touhy zemřít na ní v těchto dnech házím cukrbliky, tulim se k ní, kdy ona chce, nechávám ji v klidu se prospat, bez protestů sleduji film, který si vybere, ležím na své půlce gauče, nedělám na ní "baf" z pod peřiny ap.

Jsem si naprosto jist, že ona to vidí stejně. :)