To abych tě lépe slyšela, Karkulko...

Dnes jsem se zahlédl v odraze na dveřích od sprchového koutu, když jsem čmuchal, proč tam ti páníčkové furt tak lezou. Vždyť tam teče voda, fuj!

Jak na sebe ale tak koukám, najednou vidím, že mám něco s ouškama. Jedno už mi krásně stojí, to druhé je poněkud línější, jak kdyby snad ani nebylo moje, a ještě se trošku krčí, ale cítím, že už to brzy přijde a bude ze mě lamač fenčích srdcí, minimálně panička se na mě dnes usmívala jak sluníčko.

Jen by mi nemusela říkat: "Ty moje ucho sem, ucho tam". Takový rozdíl mezi nima teda není. Vrrr. :-P

A jestli mě tim bude štvát, tak ji sežeru, jak to udělal vlk Karkulce...